čtvrtek 6. října 2016

ZTRACEN

Ztracen


Popletla si mi hlavu?
Kde jsem se to ocit?
Cítím se jak jeden z davu,
je to vážně divný pocit.

Píšu Ti řádky,
I když semimárky měl bych psát.
Nabírá to zas jiné obrátky,
měl bych jít spát.

Nejde to zastavit,
I když snažím se více a více.
Už dál nejde to utajit,
proklínám tě ty jedna polednice.

Utíkám pryč,
nevrátím se zpátky.
Ty jsi bezcitná jako tyč,
už nevěřím na pohádky.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost.