Moje Story
Toto je můj příběh, moje
story,
už od malička hledám
vzory.
Na počátku vypadalo, že
mě bude mít hokejka ráda,
skončilo to po roce,
odepsal jsem si záda.
Pak jsem sem uviděl míč,
chtěl střílet góly jako
Rakitić.
13 let jsem se snažil
jako blázen,
pak jsem ale spadl jsem
na zem.
Kašpárku jsi jen kluk
z vesnice,
běž si hlídat ty své
slepice.
Nejsi kluk z velkého
klubu,
tímto mi zavřeli hubu.
Ve škole jsme měli plno
krásek,
byl jsem pro ně však, jen
Barbie hlásek.
Hubnul jsem, skončil jsem
se 60 kily,
32 tep mi sestřičky
naměřily.
Spadl jsem až na své dno,
ale řekl jsem si, nedám
jim to tak snadno.
Když jsem vídával bíle
pláště,
nabrala se ve mně spousta
záště.
Všichni ti zvláštní lidi
kolem dokola,
já připadal si skoro jako
mrtvola.
Já řekl si, já tady
prostě nebudu,
ti lidé ze mě udělají
obludu.
Přestal jsem držet
hladovky,
vyhodil fotbalové
halovky.
Začal jsem jíst a taky
cvičit,
další láska ve mně začala
klíčit.
Koupil jsem si hrazdu do
dveří,
stejně tomu nikdo nevěří.
A když jsem měl volnou
chvíli,
Dal jsem si jídlo, po tom
se sílí.
Na základě tohoto vznikl
foodbydave,
publikovat recepty začalo
být zajímavé.
I když mi říkali, že
nikdy umět péct nebudu,
Po roce dostal jsem se do
F.O,O.D.U.
A když jsem přibral i
dost kilo,
zpravil se mi tep a hned
se mi lépe žilo.
Chodím zase dokonce i do
školy,
jsem vzorný student,
dělám dokonce i úkoly.
I když se často ptám, kdo
jsem a co se mnou bude,
dělám vše proto, že tak
zlé už to nebude.
Snad je babča, seshora
pyšná na to,
že jsem se nevzdal,
zlato.
Stojím zase na nohou,
splnil jsem si prostě svůj sen,
promiň za tu spoustu
řádků, ale jednou to muselo jít ven.
Nikdy se nevzdávej, vždy
může být hůře, bojuj dál,
pochybovači jsou všude,
ale nezapomínej, kdo u tebe vždy stál.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost.