ZLOBA

Zloba

I když je mi teprve jednadvacet,

z tohoto Světa, chce se mi zvracet.

Dřu v práci na cizích snech,

můžu si za to sám, to je pech.

Říkali, studuj, uč se a budeš bohatý,

no co z toho, mám lopatu a bydlím stále u táty.

Jednoho dne, ale přijde změna,

má mysl bude jako vyměněná.

Jestli ne, neboj, já se nebudu zlobit,

budu na cestě jako Frodo, hobit.

Čekal jsem od života trošku více,

jsem z toho zklamán převelice.