neděle 23. října 2016

POSLEDNÍ SLOKA

Poslední sloka


Sobec a naivní blbec,
myslím, že vše má svůj vzorec.
Promiň, že i když chci, nemůžu dát ti víc,
snažím se, co to jde, i tak jsem pro tebe nic.

Brečím zas dojetím?
Proč je to právě tím?
Kdy se tu objevíš?
Kdy zase přiletíš?

Zase se ke mně posadíš,
na otázky odpovíš.
Miluji to tvé tajemné objetí,
čekám na něj už asi století.

Bude to prokletí,
nesnáším zajetí.
Začnu žít a budu volný jako pták,
nevadí, když narazím a bude to propadák.

Budu běhat proti stěně,
dokud nedorazím ke své ženě.
na svých nohou budu pevně stát,
zvládnu to i bez tebe, nemusíš se bát.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost.