středa 12. října 2016

ZÁVISLOST

Závislost


Když tě vidím se usmívat,
chtěl bych si s tebou povídat.
Možná i něco víc,
ale nezmůžu nic.

Dokážu se jenom hloupě smát,
ve své hlavě se však nepřestanu ptát.
Co by se stalo, kdybych odhodil hranice,
ta má neschopnost je už asi tradice.
Ale to se nikdy nestane,
nedokážu, co se mi zamane.

Ta vůně je jako závislost,
jsem bez ní fakt na zlost.
Mám jí pořád plnou hlavu,
stejně jsem jen jeden z davu.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost.